Prosím o hlasy pro jestřába

https://www.facebook.com/hokejcz/app/1528082540841998/

Hlasujte prosím pro Matouše Venkrbce je to dobrý člověk a dobrý sportovec.
Děkuji všem za hlasy.

tak sem mu dal na 760 měj se

dal jsem na 787 a je asi první :-)

822 ...

1376 - má jen o tři hlasy víc než Prokeš z ČB - držím palce

Zkoušel jsem ještě jednou, ale maj to ošéfovaný ani prd!!!

..1496.....
ten z Budějc má 1560....:-(

moucha tse-tse napsal:..1496.....
ten z Budějc má 1560....:-(

...z druhého účtu...1497
ten z Budějc má 1565...:-(

Zatím všem dík,ale konec je zítra ve 24.OO tak snad se to ještě obrátí

Tak o fous , ale vyhrál 1 864:1 853

Tak zupa

Zdar kluci, děkuji vám a spolku amatérských cukrářek za hlasy které rozhodly o vítězství Matouše . Proč píšu , že rozhodly vaše hlasy ? Páč to byly hlasy mimo hokejové fanoušky a to soupeř neměl.

Posledním tématem, na které se zaměříme, je vaše tříletá pauza od hokeje. Odchod jste zdůvodňoval tím, že jste nebyl šťastný. Teď už vás hokej baví?
Ano, ano. Tehdy jsem opravdu šťastný nebyl, protože jsem od hokeje čekal, že mě naplní, že budu šťastný a že mi dá všechno, po čem toužím. Časem jsem zjistil, že tomu tak není a moje touhy jsou i takové, které hokej splnit nemůže. Teď se mi snad podařilo pro hokej najít to pravé místo. Mám ho rád a těším se na trénink způsobem, o kterém bych nemohl říct, že jsem se těšil už tehdy.

Muselo to být asi těžké vrátit se po dlouhé pauze zpět do profesionálního hokeje.
No, těžké to bylo, ale záleží, jak se to vezme. Náročných bylo prvních pár měsíců, nicméně po fyzické stránce to až tak těžké nebylo. Hodně mi pomohl Prostějov, který mi dal důvěru a měl se mnou trpělivost. Ze strany klubu jsem cítil důvěru, a tudíž jsem nebyl pod tlakem. Věděl jsem, že je na mně, kdy se do toho dostanu. Těžké to bylo, ale neřekl bych, že zase tak moc. Možná i díky tomu, že jsem byl ještě mladý. Ono jestli půl roku nebo tři roky, možná to takový rozdíl není. Nevím.

Po přerušení kariéry jste se vrhl na studium. Máte dostudováno?
Je to zrovna týden, co jsem konečně dostudoval (smích). Takže mám radost, ulevilo se i rodině. Jsem rád, že jsem to dotáhl.

Gratuluji. Vystudoval jste tedy žurnalistiku a teologii?
Ano. Studoval jsem dvakrát bakaláře. Jak jste mluvil o té Spiritualitě hráčů ledního hokeje, tak to byl bakalář na management sportu a trenérství. Teď jsem dostudoval druhého bakaláře, a to je právě teologie a žurnalistika.

Takže je ve hře varianta, že byste mohl být po konci kariéry kněz?
Ne, to ne, tato varianta není. Kněží mají trošku jiný režim. Kněží se nežení, nemají rodinu. Já jsem ženatý, mám dítě, takže knězem být ani nemůžu. Teologie nemá až tak velké uplatnění pro člověka, který nemůže být knězem, leda nějaké učení náboženství. Ale já jsem to ani tak nebral, že bych to někdy uplatnil v profesi. Spíš to bylo kvůli tomu, že mě studium osobně zajímalo a bavilo. Studoval jsem to tak trochu sám pro sebe, pro vědomosti samotné. Nepředpokládám, že to uplatním v profesi, ale snad v životě.

Je tedy pravděpodobnější, že budete novinářem?
Novináře už jsem si chvíli zkusil na praxi a taky se do toho asi úplně nepohrnu (úsměv). Teď plánuju zůstat u hokeje, ať už jako aktivní hráč, tak potom u trenéřiny, které jsem se také věnoval a vystudoval i licenci. Na práci s děckama se těším. Uvidíme, co v Prostějově, jak bude vypadat klub, co mládež, jestli o mně bude mít zájem jako o trenéra či na nějakou jinou pozici. To se všechno uvidí. Věřím, že mám ještě pár let před sebou, rád bych ale u hokeje zůstal.